Dochází nejprve k nárůstu teplot a pak následně k nárůstu koncentrace CO₂ ?               zpět :      http://zmeny-klima.ic.cz/
 Grafy bývají interpretovány tak, že dochází nejdříve k oteplení, tak nárůstu CO₂. Z toho se vyvozuje, že nemá smysl omezovat emise CO₂. Následuje upravený graf podle knihy  V. Barros : Globální změna klimatu , MF 2006.  Autor knihy je klimatolog a nejspíš i člen IPCC, ale řeší klima, ne co se má nebo nemá dělat. Grafy jsou v knize , pokud si pamatuji, pod sebou- jenom jsem je posunul přímo na sebe. 

• Závislost průběhu teplot a koncentrací CO₂ vykazuje za posledních 175 000 let souběžný charakter. Nemám zdrojová data, a tak vytvoření regresní křivky a koeficientu spolehlivosti R² nelze provést. Tento koeficient  R² však vyjadřuje pouze věrohodnost proložení regresních křivek vzhledem k  průběhu každého z grafů. Nejedná se o korelační koeficient, který vyjadřuje vzájemnou závislost bloků dat. Korelace teploty a  koncentrace CO₂ je vysoká, křivky mají celkově shodný průběh - to je mimo diskuzi. Čas běží zprava doleva k mladším hodnotám.

• Oranžově jsou vyznačeny plochy, kde teplota a CO₂ rostou nebo klesají souběžně nebo změna teploty předchází změnu CO₂. Jsou tam tedy velkoryse zahrnuty i části grafu, kdy změna teploty nepředchází jednoznačně změny CO₂. Celkově tyto oranžové plochy můžeme brát jako "protialarmistické", to je že prvotní je vliv teploty.

• Zeleně jsou označeny plochy, kdy zvýšení teploty vede k poklesu CO₂ nebo naopak- snížení CO₂ vede nárůstu teploty.  Tyto plochy lze tedy brát jako "alarmistické" - odporují tomu, že teplota je prvotních spouštěcím faktorem oteplování. Nedokazují však, že oteplení způsobuje CO₂. Obecně zelené plochy -jde o časově  menší  přechodová období. Celkově pro delší období větší teploty odpovídají větší koncentraci CO₂ a naopak nižší teploty odpovídají nižší teplotě.

• Bílé plochy uvnitř grafu jsou místa, kde hodnoty teplot a CO₂ jsou rozkolísané.

• Modré plochy jsou místa, kde  zvýšení CO₂ vedlo následně ke zvýšení teploty - tedy ono diskutované téma dnešních dnů.
  Závěr: Souvislost změn teploty a CO₂ je evidentní- více CO₂ vede k větší teplotě. Vyšší teplota vede k více CO2. Ochlazení vede k menšímu množství CO2  a méně CO₂ vede k ochlazení. Čili zkoumání prvotního působení není to podstatné. Zbývá jen vyřešit, proč dochází k opravdu dlouhodobým změnám teploty- dobám ledovým.  Klimatologové odpovídají -příčiny dob ledových a meziledových neznáme, shodují se na tom, že to působí souběžně více faktorů, které se mohou zesilovat. Jde o vliv aktivity Slunce, naklonění zemské osy, výstřednost drány Země, změny odrazivosti povrchu, změny mořských proudů, uvolnění methanu z klatrátů v oceánech a permafrostu, pohyby kontinent a následné změny proudění, změny v atmosféře - ozon prý vznikl asi před 700 miliony let. Velmi podstatné spouštěcí jevy jsou náhlé změny sopečné činnosti, velký vliv mohou mít kosmické srážky s velkými tělesy a neujasněný je vliv pohybu Slunce v Galaxii, průchody mezihvězdnou hmotou a vynořování se nad galaktický rovník ( cyklus asi 65 mil let). Samotné Slunce zvyšuje svou činnost velmi málo- asi o 10% za miliardu let.

Při teplotě 220 K je vyzařování asi 133W/m2. Při teplotě 288K je to 390 W/m2.  rozdíl tedy činí asi 257 W/m2. Tento výkon 257 W/2 bude tedy vyzářen směrem k teplejší zemi, nahoře je teploty nižší - asi o 6,5 °C na 1 km celkem lineárně asi do 11 km. Tlak vzduch klesá nelineárně - asi každých 5,5 km klesne na polovinu, tedy v 11 km bude asi tlak 250 hPa. ( podle tabulek bude tlak v 10 km 260,7 hPa, v 5 km bude 533 hPa.