Skleníkový efekt snadno, rychle, jasně  a nejspíš špatně.

• Rozhodující podíl patří CO2, o němž je uvedeno, že se počítá jako márůst radiačního působení od předindustriálního období, tedy od 1750, kdy bylo 280 ppm CO2. 
• Přepočet ppm CO2 na radiační působení W/m2 je podle vzorce (delta) F[W/m2]=5,35*ln (ppCO2 aktualní/pp CO2 referenční), tedy od 1750 do 2012 pro 280/395 ppm bude 1,84 W/m2 nárůst radiačního působení. Pro poměr 380/280 ppm to vychází 1,63 W/m2.
  
• Logické pak je, že i  vliv halogenovaných uhlovodíků je  od předindustriálního období je tedy antropogenní.
  
• Vliv ozonu - troposférický ozon je straně nárůstu skleníkového efektu, statosférický ozon ( většina ozonu je ve výšce kolem 30 km) je na staraně úbytku skleníkového efektu . To lze chápat tak, že se účastní vyzařování do kosmu více, než zpět k Zemi. Toposférického ozonu není mnoho, ale roste přízemní ozon díky fotosmogu velkých prosluněných měst.
  

• Podmínkou vzniku skleníkového jevu je to, že vyšší schladnější vrstva vyzařuje méně, než spodní teplejší vrstva. Ve stratosféře teplota roste, tedy vyzařování  O3 a CO2 k povrchu je nižší, než do kosmu.
• Stratosférická vodní pára vzniká oxidací methanu, vodní páry z výparu oceánů se neostane přes  tropopausu ( asi 5-7 km vysokou vrstvu, kde je minimální proudění a teplota kolem -55 °C průměrně)
• CO2 a patrně i methan a oxid dusný (N2O, t.v. -88,5°C) jsou rovnoměrně na % rozptýleny v atmosféře až asi do 100 km, tedy i ve stratosféře. N2O se oxiduje ozonem na NO2, spotřebovává tedy ozon ve stratosféře (http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_dusn%C3%BD). Růst ozonu a N2O současně díky civilizaci, to si mírně protiřečí.
  

• Hodnoty 195 W/m2 a 130 W/m2 dostaneme, když celkové zpětné záření IR 325 W/m2 přepočteme na 60 % pro vodní páru a 40% pro zbytek. Tedy popis by měl být 195 W/m2 skleníkový efekt vodní páry a 130 W/m2 skleníkový efekt ostatních skleníkových plynů.
• Jiný výklad těchto hodnot : Podle http://meteocentrum.cz/encyklopedie/greenhouse-effect.php : "Skleníkové plyny  působí tedy na vyzařování jako částečná „pokrývka“ a způsobují rozdíl asi 21°C mezi skutečnou a průměrnou povrchovou teplotou na Zemi, jež se pohybuje asi kolem 15°C a hodnotou -6°C, která by nastala v atmosféře obsahující pouze kyslík a dusík."  Všeobecná shoda je, že Země bez atmosféry by měla teplotu -18°C ( při stejném albedu, ve skutečnosti tedy by byla teplota ještě nižší teplota). 
  
• pro -19°C ( 254 K) vychází podle Stefan.-Boltzmannova zákona F [W/m2]=(5,67E-08)*T^4  vyzařování 236 W/m2 v souhlase s grafem č.3., pro 255 K to bude 240 W/m2.
  
• Pak tedy neskleníkové plyny ( N2, O2, Ar)  způsobí rozdíl -18°C do -6°C , tedy o 12°C. Skleníkové plyny od -6°C do -15 °C tedy o 21 °C.  Když rozdělíme 325 W/m2  zpětného vyzařování k zemi v tomto poměru dostaneme 118 W/m2 a 207 W/m2. Což není v souhlasu s grafem. Zásadní rozpor je v tom, že neskleníkové plyny ( N2, O2, Ar) by neměly vůbec pohlcovat ani vyzařovat IR záření a jejich vliv na energetickou bilanci Země by měl být nepatrný. Obecně proto, že neobsahují  tří a víceatomové molekuly, které mají rotačně vibrační spektra, které pohlcují a vyzařují IR záření. Dusík a kyslík vyzařují v mikrovlnné oblasti, která má na energetickou bilanci atmosféry nepatrný vliv.http://climateaudit.org/2008/01/08/sir-john-houghton-on-the-enhanced-greenhouse-effect/
    "Dusík a kyslík mohou tvořit srážkovým dimery, které absorbují IR v tepelném pásmu IR, ale tato absorpce je 5 nebo 6 řádů slabší než vodní pára, takže emise a absorpce těchto dimerů je zanedbatelný v troposféře. Kyslík má magnetický dipólový moment, takže má emisní spektrum na dlouhých vlnových délkách, ale nejsilnější složky jsou v mikrovlnné oblasti, kde hustota energie z tepelného záření z povrchu a nižší atmosféry je poměrně nízká. Frekvence 60 GHz ( snad asi 5 mm vlnová délka) kyslíku emise pásmo je, které sledují satelity."
• K vyžařování do vesmíru, které sledujíjí satelity se ještě dostanu dále. Kyslík a dusík se tedy thoto vyzařování neúčastní a jejich vliv na teplotu atmosféry a Země je nepatrný. Těžko se to rozdýchává, ale vše tomu nasvědčuje.
  
  Kniha Malá všeobecná obrazová encyklopedie, asi 1998, uvádí, že bez skleníkových plynů, by teplota Země byla asi o 33°C nižší. Je to kniha podepsaná desítkami vědeckých kapacit a skleníkového jevu se týká velmi okrajově, ale všechny údaje v knize jsou opravdu kvalitní.
• Jan Hollan, publikující na http://amper.ped.muni.cz/gw/ uvádí , že skleníkové plyny zůsobují zvýšení teploty Země o 34 °C, myšleno při zachování albeda, ve skutečnosti byla země více pokryta sněhem a ledem, tedy teploty by byly ještě nižší.
  
• http://zmeny-klima.ic.cz/sklenik-pricip/vyzarovani-10mikrometru.jpg
  http://amper.ped.muni.cz/gw/pojmy.html#2.2.Skleníkové plyny
  http://amper.ped.muni.cz/gw/pojmy.html#2.1.Skleníkový jev
  "Skleníkové plyny se od hlavních složek ovzduší (N2, O2, Ar) liší tím, že jejich molekuly se skládají alespoň ze tří atomů a mohou pohlcovat a vyzařovat dlouhovlnné infračervené záření tím, že mění svůj rotační nebo vibrační stav." - autor textu Jan Hollan
• 
  

• Graf č. 4 Trenbeth 2012. V tomto grafu je zmatečně vyznačeno minus -187,9 W/m2 pro All-sky longwave absobtion. Smysl je ten, že tato hodnota 189,7 W/m2 se vyzařuje jako IR záření atmosférou a je započtena do širokého fialového pásu, který končí nahoře výstupem ( Outgoing longwave radiation = 239,7 W/m2, kde je i přímé vyzařovací okno uváděné obvykle 40W/m2 a vyzařování mraků, zde 26,5 W/m2).
• 

• Skleníkové víceatomové plyny zachycují a vyzařují IR záření, které však zbytek atmosféry není schopen přijmout, tedy ani vysílat v nějaké rozumné rovnováze. Snad jen vliv kyslíku s mírně polární molekulou  kyslík je paramagnetický) a mimimálního vzniku vazeb dimeru, které rotačně vibrační spektra teoreticky mají.
• Podle vzroce Boltzmannovy teorie plynů 1/2*m₁*v_k^2 =3/2*k*T, kde m₁ je hmotnost jedné molekuly a v_k je střední kvadratická rychlost molekuly,  k je Boltzmannova konstatnta k = (1,38) × 10^-23 JˇK^-1  
• Pak vychází pro methan, N2. O2. Ar a CO2 při -55°C ( 218 K) rychlost molekul po řadě           550, 441,  412, 369 a 352 m/s,
  
•  Při teplotě 288 K ( +15°C) to bude pro methan, vodní páru, N2. O2. Ar a CO2 po řadě   632, 632,  506,  474, 424 a 404 m/s  Molekuly skleníkových plynů CH4 a H2O páry mohou tedy při přímých srážkách předávat energii neskleníkovým dvouatomovým molekulám N2, O2 a jednoatomové molekule Ar (molární hmotnost 40 g/mol), které jsou pomalejší.
  
• S těžkým srdcem docházím k závěru, že neskleníkové plny mají malý radiační vliv na teplotu atmosféry. Mohou podílet na přenosu tepla konvekcí a přenosu latentního tepla vodních par z teplých oblastí oceánů do vyšších zeměpisných šířek, tato energie zůstává v troposféře snížení albeda polární oblasti jsou teplejší,mají méně sněhu. Ale i více srážek sněhových, tohle ať si vyřeší někdo moudřejší.
• Jestliže se podíváme na výkon  celkem IR záření, který odchází z povrchu-podle horního schématu je to 390-324 =86 W/m2, podle dolního schématu z roku 2012 je to 398-346 = 52 W/m2. To jsou velmi malé hodnoty, které opouští povrch. Cestou mimo skleníkový jev  a IR vyzařování  opouští povrch  podle horního schématu 78 W/m2 latentního tepla + 24 W/m2 konvekcí prouděním vzhůru, celkem 102 W/m2. Podle dolního schématu to je 88 W/m2 latentního tepla+ 24 W/m2 konvekce, celkem 112 W/m2, což je více než dvojnásobek 52 W/m2, který má odcházet z povrchu jako rozdíl IR vyzařování.
• Asi tak ze 4. třídy ZŠ víme, že ovzduší se ohřívá od povrchu Země.  Fyzika mi nedala rozumnou odpověď, jak to povrch pevné látky s pomalu si kolem rovnovážných poloh kmitajícími atomy dělá, že předá energii molekulám plynu, která létají bláznivou rychlostí 0,5 km/s a za sekundu absolvují 7 miliard srážek mezi sebou v plynu za normálních podmínek. Vzduch se tedy ohřívá od povrchu a spolu s latentním teplem přijímá 2x víc tepla, než z infračerveného záření. Povrch sice vyzařuje mnoho IR záření, ale současně se většina tohoto IR zpětně vyzařuje k povrchu, ve vzduchu se pohlcuje k dalším rovnováhám uvnitř atmosféry tedy  zhruba 13%  IR záření. Pro teplo zadržené v atmosféře mají tedy neskleníkové plyny podstatný význam, i když nezadržují ani nevyzařují IR záření. Část energie přebírají od rychlejších molekul H2O páry a CH4, které IR záření pohlcují. Nejrozšířenejší skleníkový plyn je vodní pára ( snad 1600 ppm), tedy součet skleníkových plynů tvoří kolem 2 promile atmosféry.
• Tvrzení, že skleníkové plyny způsobují o 21 °C vyšší teplotu atmosféry a neskleníkové plyny dalších 12°C se jeví nakonec docela rozumné, pokud přijmeme, že vzduch přebírá energii od povrchu mimo IR záření.

• Graf  č.1 Příspěvky k radiačnímu působení podle IPCC 2007 nám moc nepomůže, protože se výchozím bodem vztahuje z 1750, kdy  máme k dospozici odhady koncentrací. Kromě toho vývoj Radiative forcing je rozhodující brát podle posledních let. Odkaz  http://www.esrl.noaa.gov/gmd/aggi/  je z posledních desetiletí a graf má vcelku lineární průběh.

Internetové odkazy
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sklen%C3%ADkov%C3%A9_plyny
http://www.enviweb.cz/eslovnik/204
http://cs.wikipedia.org/wiki/Glob%C3%A1ln%C3%AD_oteplov%C3%A1n%C3%AD
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kj%C3%B3tsk%C3%BD_protokol
http://infomet.cz/index.php?id=read&idd=1338911962
http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1311367555
http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/ok/klimazmena/files/cc_chap05.pdf
http://www.chmi.cz/portal/dt?menu=JSPTabContainer/P4_Historicka_data/P4_1_Pocasi/P4_1_10_Zmena_klimatu/P4_1_10_1_Zakladni_informace&last=false

Poznámka:

zmeny-klima.ic.cz
moje stránky asi od roku 2008, kde jsou převážně grafy vztahující se ke klimatu. Stránky neobsahují diskuzi a jsou řazeny vpodstatě podle data vzniku. Google/ Obrázky poměrně dobře nachází grafy při dotazu typu klementinum-teploty-1770-2013 nebo milankovicovy-cykly  tedy dotaz v čestině bez diakritiky. Asi od roku 2010 jsou některé články uveřejňovány na gnosis9.net, kde je možná diskuze. 

Články

 Voda na Zemi, srážky, virtuální voda. Ledovce, doby ledové, supervulkány, asteroidy a klima (1. dil), Voda na Zemi, srážky, virtuální voda. Ledovce, doby ledové, supervulkány, asteroidy a klima (2. díl), Voda na Zemi, srážky, virtuální voda. Ledovce, doby ledové, supervulkány, asteroidy a klima (3. díl), Voda na Zemi, srážky, virtuální voda. Ledovce, doby ledové, supervulkány, asteroidy a klima (4. díl)
jsou  na zmeny-klima.ic.cz ve dvou dílech, kde je navíc další  ( pátá) část. 1.díl : zmeny-klima.ic.cz/ledovce-a-klima/ledovce-1-dil/index.htm  a zmeny-klima.ic.cz/ledovce-a-klima/ledovce-2-dil/index.htm. Celkem asi 70 stran je uloženo i jako .pdf (zmeny-klima.ic.cz/ledovce-a-klima/ledovce-1-a-2-dil.pdf)