/ dole pod čarou je doprovodný text/
puda01.jpg |
puda02.jpg |
puda03.jpg |
puda04.jpg |
puda05.jpg |
puda-eroze-spras.jpg |
puda-obnova.jpg |
puda-prerie.jpg |
puda-regenerovana.jpg |
Mapa světa s degradací půd a možnostmi obnovy
podle National Geographic česko, 9/2008.
Seriál fotografií v tomto časopise začíná malebným snímkem (puda-obnova.jpg) z
povodí Coon Creek ve Wisconsinu, USA, které v roce 1933 zpustošila eroze. Dnes
je výkladní skříní posečených luk, pásů kukuřice a lesů, je přímo ukázkou péče o
půdu. Další obrázek (puda-eroze-sparas.jpg) jsou strmé sprašové svahy vysoké
desítky metrů, které se sesouvají na okraji terasových políček a padají do
roklí. Vykácení lesů a zavedení zemědělství ( realizace myšlenek Velkého Vůdce
Maa) na křehkých nánosech vyvolalo jednu z největších erozí na světě. Čínská
vláda nyní nechává vysadit miliony stromků, které vždy znovu uschnou. Další
snímek ( puda-prerie.jpg) z Kansasu ukazuje původní panenskou neoranou prérijní
trávu ( některé výhonky až do výšky dospělého muže)- proti oranému poli tento
pozemek má více ornice a zadrží více vláhy. Další obrázek ukazuje schodišťová
rýžová pole v Číně, terasovité hliněné hráze zadržují vodu, rýžová sláma se
nechává shnít a zajišťuje živiny. Další obrázek ( puda04.jpg a puda-regenerovana.jpg)
je z Nigeru, kde v 70. a 80. letech pod záštitou OSN asi 10 000 žen vysázelo
miliony stromů. Kořeny zadržují vláhu a brání erozi, na kdysi neúrodné půdě se
pěstuje proso. Dole na obrázku (puda-regenerovana.jpg) - suchá zem s Sýrii (
srážky jen 23 cm/rok !), stěží stačí pro pěstování odolného ječmene. Když
nedozraje, slouží jako krmivo pro ovce a kozy.
Už v roce 1991 lidstvo znehodnotilo 20 milionů km2 půdy ( plocha USA+ Kanady).
Do roku 2030 se bude muset vypěstovat o 30% víc obilnin, než dnes, mělo by být
8,3 miliardy lidí.
Obrázek puda01.jpg je celosvětová mapa půd. Vlevo průřez půdy v Amazonii- asi 20
cm ornice a asi 30-150 tun obsahu uhlíku na hektar do hloubky 1m, ale asi 2 m
ornice a 150-500 tun uhlíku/ha na 1 m v Amazonii tam, kde dříve byla
civilizace ( před 2 500-500 lety).
Obrázek puda02.jpg je prérijní tráva s kořeny až do 3 m.Kořeny vyživují
mikroorganizmy, které zvyšují úrodnost. Půl hektaru kořenů váží jako školní
autobus. Jiný obrázek ukazuje půdu na kukuřičné farmě v Iowě, USA, kde
hospodaření způsobilo ztrátu 30 cm vrstvy půdy erozí.
Obrázek puda03.jpg jsou zavlažovaná pole v Coloradu v Grand Valley. Vzlínají
soli,musí se ještě více zavlažovat.
Obrázek puda05.jpg- moderní výkonné stroje zatěžují a zhutňují půdu, poškozují
žížaly a činnost mikroorganizmů, které spoluutváří provzdušnělý humus, který
zadržuje živiny. Půda přestává zadržovat vodu a živiny. Musí se více zavlažovat,
což živiny dále vyplavuje. A více hnojit.
Degradace půd probíhá i u nás- už konce 60. let proběhlo vymírání půdní fauny na
jižní Moravě- pokles chvostoskoků asi 35-50 krát, druhová rozmanitost klesla z
28-34 druhů na 4-5 druhy.
Časopis Nature nazval "černou revolucí" to, co
znamená jednoduchými prostředky vytvořenou úrodnou půdu v chudém oblouku
jihovýchodní Asie až po Afriku. Tato terra preta se začíná tvořit pomocí
dřevěného uhlí vzniklého spálením rostlin a odpadu při nízkých teplotách. To
způsobí exponenciální růst mikrobiální populace, což ovlivňuje podzemní systém,
která je pro úrodnost zásadní. Dřevěné uhlí zadržuje živiny. Jindy lze spálit
suchý hnůj a ve vykopané jamce se uchytí termiti, kteří nadělají cestičky. Zde
zasazený strom neuschne. Zemědělství produkuje více než 1/8 skleníkových plynů (
CO2, CH4, N2O) produkovaných člověkem. Systém terra preta vrací uhlík do půdy,
což má kompenzovat množství uvolňovaného CO2 při orbě. A snad prý i vyrovnat
spalování fosilních paliv. Vypadá to takřka nemožně, ale pokud počítám takto
regenerovaných uvedených 20 milionů km2 znehodnocené celosvětové půdy, to je 2
miliardy ha, pak při vázání 300 kg uhlíku na ha to bude 600 miliard tun uhlíku.
Roční emise CO2 představují kolem 8 gigatun = 8 miliard tun přepočteno na uhlík.