Grónsko- ledovce a zelená země Podle National Geographic 6/2010
http://zmeny-klima.ic.cz/
 


gronsko-ledovce01.jpg
gronsko-ledovce01.jpg
gronsko-ledovce02.jpg
gronsko-ledovce02.jpg
gronsko-ledovce03.jpg
gronsko-ledovce03.jpg
gronsko-ledovce04.jpg
gronsko-ledovce04.jpg
gronsko-ledovce05.jpg
gronsko-ledovce05.jpg
gronsko-ledovce06.jpg
gronsko-ledovce06.jpg
gronsko-ledovce07.jpg
gronsko-ledovce07.jpg
gronsko-ledovce08.jpg
gronsko-ledovce08.jpg
gronsko-ledovce09.jpg
gronsko-ledovce09.jpg
gronsko-ledovce10.jpg
gronsko-ledovce10.jpg
gronsko-ledovce11.jpg
gronsko-ledovce11.jpg

Tání ledovce v Grónsku. Podle National Geographic 6/2010.

Erik Rudý ( http://cs.wikipedia.org/wiki/Erik_Rudý), patrně 982 přistál v jižní části Gronska ovlivněné teplým Golfským proudem. Wikipedi mluví o vyhoštění z Islandu za vraždu dvou synů souseda, spor byl o nevrácení prken. Časopis NG píše o vraždě , když vznikl spor o nevrácené postele, patrně šlo tedy opět o pár prken. Po 3 letech se Erikvrátil na Island a podle Wikipedie přilákal 14 lodí s 500 osadníky.  Vezmu to jen letmo, časopis nemám zrovna v ruce. NG říká, že bylo celkem 4 000  osadníků. Shodují se se ságou a v tom, že název Zelená země (Groenland) si Erik vymyslel, aby osadníky nalákal. Vikingové vezli sebou dobytek a hospodařili zemědělsky  jako v Evropě. Po ochlazení se přizpůsobili, lovili a prodávali tulení kůže a mroží kly výměnou za dřevo a železo. NG uvádí, že Vikingy mohlo oslabit to, že při ochlazení špatně přežívají tulení mláďata, která v létě potřebují teplo. Lov tuleňů se z pobřeží přenášel na moře a větší vzdálenosti, Vikingové lovili ve velkých skupinách a náhlá bouře mohla ohrozit velkou část mužů v produktivním věku.  Někdy kolem 1300 se se severu šířili z Kanady Inuité, vikingové se snažli rozšířit využití území směrem na sever. Není uváděn zásadní konflikt mezi nimi a Inuity, kteří lovili v menších skupinách. Rok 1408 je poslední zápis o Vikinzích v Grónsku . Šlo o svatbu v kamenném kostele, jehož zbytky jsou dodnes blízko místa původního přistání Erika Rudého. V dopisu řešícím dědictví na Islandu nebylo nic o problémech Vikingů- ani ztráta lodí, ani nemoci nebo spory. Mateřská země Vikingů - Dánsko, ztratilo za třicetileté války zájem podporovat Island a jistě i Gronsko. Mluví se o ztroskotání flotily lodí, která měla přivézt pomoc strádajícím Vikingům.
Autor článku v NG cituje místního obyvatele, který říká, že na 15 km vzdálený ostrov Disco se jezdilo před 20 lety po ledě autem. Není u stále počasí, jsou problémy s lovem z ledu. V posledních 12 letech celkem 10 x  led k ostrovu nezamrzl.  V Grónsku taje asi 200 km3 ledovce /rok ( víc než celkový objem Alpský ledovců)  Trhlinami až desítky metrů hlubokými proniká voda z tání ( duben- říjen), vzniká ledovcový mlýn, ledovec je zdola po podloží zaléván vodou a může klouzat a odlamovat se. Hodně pozornosti věnují fotografie tmavým místům na ledu vznikajícím primárně usazováním prach a pak táním vody ( tmavě modrá barva).
Grónsko získalo větší samostatnost na Dánsku, dotace Dánů trvají, zhruba 11 000 dolarů/rok/osobu. Grónsko má v mělkých šelfech při březích asi 2x víc ropy, než je v Severním moři. Zájem je i kovy vzácných zemin, potřebných pro elektrotechniku ( uvedeny jsou fluorescenční svítidla asi ve smyslu kompaktní zářivky).
Obyvatelé Grónska nejsou potomky prvotních Vikingů, ale Inuitů a dánských misionářů hlavně od 18. století, většina Groňanů má dánská jména. Grónsko je závislé na rybolovu, pokles lovu tresek a hlavně krevet ( tento pokles je dáván do nejasných souvislostí se změnou klimatu. Na ostrově jsou farmy ovcí, podporovaných 2 miliony dolarů ročně dovoze sena.  Jeden z obrázků ukazuje traktor s lisem, který dělá koule ze sena. Zelená země tam tady je na jihu ( 680 km na jih od polárního kruhu), ale luk pro sklizeň traktory pomálu. Jiný obrázek ukazuje ruční sklizeň brambor, v pozadí jsou v zálivu plovoucí ledovce.

Ledovcový příkrov  - je až 3,2 km vysoký a má čočkovitý tvar uprostřed nejvyšší a překrývá i místa, kde v podloží není pevnina, ale moře, začal vznikat před asi 1-2 miliony roky.  ledovec je asi na 80% plochy ostrova a tají okrajové části. Ani při  maximalistickém odhadu oteplení o 5°C do 2100  nehrozí. že by podstatná část Gronska roztála,  jak ukazuje obrázek. Po odlehčení dojde k částečnému zdvižení pevniny. Před tím až k době před 10 mil roky bylo  teplé podnebí a Grónsko bez ledu. Ledovec vzniká tam, kde víc sněží, než taje, takže to není jen záležitost teploty, ale i srážek. Ledovec leží asi na 80% ostrova.

Neuvěřitelný průtok je tzv. ledovcovým mlýnem.  Článek popisuje jezero z roztálého sněhu o ploše několika km2, objemu 40 000 000 m3, které náhle za 84 minut odteklo ledovcovým mlýnem. Průtok uvádí větší, než Niagarské vodopády. Vychází to 40 000 000/84*60 = skoro 8 000 m3/s. Průtok Prahou v roce 2002 se blížil  6 000 m3/s. Roku 1784 se odhaduje průtok Prahou na 4 500 m3 a o něco větší měl být 1432.