Klementinum – teploty roční 1770- 2019.
Sestavil jsem tabulku teplot 1770- 2019 a grafy s trendy
teplot. Oficiální data jsou od roku 1775 a nejsou veřejně přístupná, Použil
jsem data z vynikající knihy Svoboda : Velká kniha klimatu Zemí koruny
české a dále roční data Klementina
od 2003 dále, která se uvádí počátkem ledna jako roční průměr minulého
roku. Neodvažuji se dělat v grafu trendy
směrem dopředu, ale otepluje se. Jak to lze posuzovat různě.
Lineární trend grafu
2019 -1770 má rozdíl asi 0,77°C. Průměr
teplot za 240 let je asi 9,6°C, čili o 3°C nižší, jak letošní 2019 teplota 12,6°C. Průměr teplot 1901-2000 je 9,77°C, průměr
teplot 1975-2019 je 11,55°C a průměr teplot 2000-2019 je 11,57°C.
V grafu jsou další listy s trendy. Trend 2017/1998 představuje zvýšení teploty
asi 12.1-10.9 =1.2° C.
Trend 2019/1974 představuje zvýšení teploty asi
12- 9,8 = 2,2°C.
Klementinum 1770-2019 graf.jpg Graf, trendy, 930 kB, velikost 2700x750
Klementinum-1770-2019.xlsx . Excel - graf, trendy, zdrojová data teplot.
https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/clanek/klimaticky-summit-podle-sefa-osn-lidstvo-riskuje-zivot-greta-vycetla-politikum-ztracene-detstvi-40297480
Ukradli jste mi
dětství, vyčinila emotivně Greta Thunbergová světovým vůdcům, přesněji řečeno: „Vašimi prázdnými slovy jste mi ukradli mé sny a
mé dětství,”
Většinou jsme měli sny a dětství. Ani v době kdy se kradlo
ve jménu nemilosrdné kolektivizace zemědělství,
mi nepřipadalo, že mi někdo krade sny a dětství už vůbec ne. Když na to vzpomínám, tak jsme dnešním dětem
ukradli zimu, kterou jsme si i v nadmořské výšce kolem 500 m užívali. Byly
mrazy a sníh, rybníky několik týdnů
nepřetržitě zamrzlé. Bruslilo se na odhrnutém rybníku na návsi až do tmy a
občas i při měsíčku. Žili jsme ekologicky ze záhumenkového hospodářství.
Nakupovalo se jednou za týden v sousední vesnici – chleba, rohlíky, máslo
a pro každého kus taveného sýra. Žádné přesuny potravin tisíce kilometrů. Na vánoce pomeranče, datle, fíky, hrozinky.
Topilo se pořádně jen v obytné kuchyni, na noc se teplo pustilo dveřmi do
sousední ložnice, kde se topilo krátce jen mrazu. Tabulky oken byly zamrzlé a
mezi vnitřním a vnějším oknem byly po zabíjačce pekáče s vepřovým, zatuhlou
šťávou z masa s kmínem a navrch byla vrstva bílého sádla. Mráz pod
mínus 20°C byl i takový, že drnčely elektrické dráty zakotvené ve štítě
stavení. Peřina a pyžamo se před zavrtáním se do postele nahřívaly na židli u
trouby kamen. Dříví se muselo řezat, štípat, sekat, nanosit k plotně. Jako
nejmladší dítě jsem měl na starosti nosit dříví a prohazovat ve sněhu pěšinky po dvoře.
Ani rodiče si na nic nestěžovali. Prožili protektorát, kdy bylo sněhu spoustu,
silnice se musely odhrnovat koňským potahem s pluhem a ručně odhazovat lopatou
za každého počasí.
Pojem klima nikdo neznal, když tak se mluvilo o počasí, jaká byla kdy zima, kdy
přišlo jaro a jaké bylo léto. Máma
vzpomínala, že v roce 1929 v únoru byly takové mrazy, že v noci bylo slyšet
jak plačou ovocné stromy na sadě. Zdálo se, že jaro přijde dříve, stromy nabíraly
mízu a pak udeřily silné mrazy, bylo slyšet, jak puká jejich kůra. Přežily jen
dvě jabloně, které měly rouby od příbuzného z nadmořské výšky asi 700 m.
V zimě 1928/1929 uhodilo
mimořádně mrazivé počasí - tehdejší zima patří dodnes na jedno z předních
míst žebříčku nejstudenějších zim v Česku od počátku měření teploty vzduchu v
Praze v Klementinu. Tou úplně nejtužší, nejen na území Česka, ale i ve střední
Evropě, byla zima 1829/30. Lidé tehdy zažili 76 ledových dnů (tj. dnů, kdy
teplota zůstává pod nulou celých 24 hodin) a 95 dnů se zápornými denními
průměry. Hned za ní se řadí krutá sněžná zima 1783/84, která měla 73 ledových
dnů a 93 dnů s minusovými denními průměry teploty vzduchu.
Legendární arktická zima 1928/29,
klimatology označovaná také za zimu století, měla ve srovnání s nimi ledových
dnů „jen“ 62. Po teplém prosinci uhodily na přelomu roku tuhé mrazy, celé
Československo pokryla vysoká vrstva sněhu a „sibiřská“ zima trvala až do
března. Mrazy vyvrcholily 11. února 1929, kdy na naprosté většině
meteorologických stanic hlásili nejnižší teploty vzduchu v historii (teplota
kolísala v rozpětí minus 27 až minus 42 stupňů Celsia). Absolutně nejnižší
teplotu vzduchu, a tedy oficiální československý, respektive český rekord, zaznamenali právě v
Litvínovicích u Českých Budějovic - minus 42,2 stupně Celsia. Rekord
naměřil amatérský meteorolog Jaroslav Maňák, tehdy osmačtyřicetiletý profesor
na českobudějovickém gymnáziu v České ulici.
Také jinde v jižních Čechách poklesla rtuť teploměru hluboko,
v Třeboni až na minus 41,5 stupně Celsia.
Teplota tuhnutí rtuti
je -38,8°C, takže se mohlo měřit jen lihovým teploměrem.
Ani děda neznal klima, takže si na ně ani nestěžoval. Jen občas šířil lidové moudrosti:
Jak je venku?– Pořád chčíje.
Prší tam? – Ne, prší odtad.
Kolik napadlo sněhu? – Po kolena, když si klekneš.
https://domaci.ihned.cz/c1-66701340-lonsky-rok-v-klementinu-byl-druhy-nejteplejsi-za-245-let-rekord-drzi-stale-2018
Loňský rok byl v pražském Klementinu
druhý nejteplejší od roku 1775, kdy tam začalo soustavné měření teplot. Loňská
průměrná teplota 12,6 stupně Celsia zaostala za rekordním rokem 2018 o 0,2
stupně, uvedl v sobotu Český hydrometeorologický ústav na svém
informačním webu.
Oproti normálu z let 1981 až 2010 byl
loňský rok teplejší o 1,8 stupně. "S touto odchylkou byl rok 2019 teplotně
mimořádně nadnormální," uvedl meteorolog Pavel Jůza. "Odchylka od
starého normálu 1961-1990 byla plus 2,6 stupně Celsia a podle tohoto normálu by
samozřejmě byl (loňský rok) také mimořádně nadnormální. A teplotní odchylka od
dlouhodobého průměru 1775-2014 byla plus 3,0 stupně Celsia", napsal meteorolog.
Na třetím a čtvrtém místě v žebříčku nejteplejších roků v Klementinu zůstávají
roky 2014 a 2015 s průměrnou teplotou 12,5 stupně. Na páté příčce je rok 2007 s
průměrnou teplotou 12,1 stupně Celsia. "Na prvních deseti místech se
umístil pouze jeden rok dřívější než 2000, a to rok 1994, který se umístil na
devátém místě," upozornil Jůza.
